Sezónní podzimní jídelníček

​Moderní je jíst sezónně a lokálně. Ale máme na podzim z čeho vybírat? Ubývá pestrosti ovoce a zeleniny v supermarketech, na čas se postupně odmlčí farmářské trhy.

Co tedy máme na výběr?  V nabídce zůstávají dnes trochu opomíjená jablka, hrušky, švestky, v zelenině je výběr o něco pestřejší: kořenová zelenina, podzimní dýně, cukety, květák, pórek, červená řepa, kapusta, křen, zelí a brambory. Když se zaměříme ze zmíněných produktů např. na hlávku zelí či brambory, docela určitě můžeme říci, že byly v našem zeměpisném regionu nedílnou součástí či spíše základem tradičního podzimně - zimního jídelníčku. Dobře se tyto plodiny dlouhodobě skladovaly v domácích podmínkách. Právě hlávky zelí byly pro naše předky velkou zásobárnou vitamínu C, kdy se na každého člena rodiny nakládalo několik kilogramů zelí, které zajistilo přísun potřebných vitamínů.

​Jak podpořit imunitu? Chladnější období s nižším příjmem pestré a čerstvé stravy nese sebou i nejrůznější nachlazení, proto krom zelí si můžeme připomenout několik dalších přírodních „léků“ na podporu naší obranyschopnosti. Nakládané zelí, syrová cibule a česnek, cibulová šťáva a křen, „nelokální“ citron, užívání medu a moderněji zázvor, který je nezbytnou součástí indické a čínské kuchyně. Naše babičky ještě využívaly k domácí léčbě i v prevenci řady onemocnění přes léto nasušené bylinky – heřmánek, lichořeřišnici, lipový květ, šalvěj…
​
A jak by měl tedy náš podzimní jídelníček vypadat? V dnešní moderní a uspěchané době, kdy máme méně přirozeného pohybu, bychom měli udržovat obdobný režim příjmu a výdeje energie jako po zbytek roku. To znamená omezovat tučné a sladké pochutiny, které jsou pro naše kraje tradiční a snažit se i v zimě „ředit“ naše jídlo pravidelným přídavkem zeleniny.

​Podzimní kuchyň si můžeme prozářit žlutooranžovou dýní, kterých se nabízí na trhu celá řada druhů. Jistě většina z nás již zvládla některou z variant dýňové polévky či vyzkoušela dýňové pyré na způsob bramborové kaše jako přílohu k masu. Můžeme postoupit letos zase o krůček dále a zkusit třeba dýňovou omáčku na těstoviny či noky, dýni pečenou nebo zapojit dýni i v sortimentu dezertů.
Jistě nezůstaneme v zimě jen u zeleniny. 

Co rádi v zimě jíme? Určitě sem budou patřit polévky – jak klasické tak moderněji i ty krémové. Luštěniny a kvalitní obiloviny také patří k těm zemitějším jídlům, které nás zasytí na delší dobu. Ranní obilné kaše se již staly rituálem nejen hubnoucích žen a slečen, ale jsou pravidelnou snídaní řady nejen sportovců. Pomalé pečení a dušení, vaření z jednoho hrnce to jsou také spíše zimní témata, mírně opouštíme saláty ze syrové zeleniny. Nezavrhneme ale syrovou zeleninu zcela. Je zásobárnou enzymů, které potřebuje naše tělo pro správné fungování. Nedostatek čerstvé zeleniny, můžeme částečně hradit i klíčením některých luštěnin (neloupaných).  Klíčením se zvyšuje výživová hodnota luštěnin, musíme však být pečliví na přípravu - pravidelné proplachování, skladování a včasnou konzumaci klíčků.
Dlouhé večery můžeme využít k experimentování v kuchyni. Co vlastní domácí chléb? Můžeme vyzkoušet např.  kváskový, budeme překvapeni, že nám chléb vydrží týden (pokud ho hned nesníme), tak jak to bývalo za časů našich babiček.  Je také zdravější.  Přítomnost kvasinkových kultur zajistí větší produkci vitaminů a enzymů, štěpí dlouhé řetězce škrobů a chleba je pro naše tělo stravitelnější.
​
Podzimu a zimy se tedy nemusíme bát, stačí zásoba zelí, cibule, česneku, medu, česneku, křenu a zázvoru abychom nebyli nemocní a mohli se věnovat aktivitám, které nás těší.