Patálie: Ve fast foodech jsou problematické i saláty, říká odbornice. Dá se najíst zdravě a rychle?19/3/2018
Mezi ně patří například cukrovka nebo kornatění tepen. Fast food totiž obsahuje velké množství cukrů, tuků a soli. Některá z jídel překračují jejich doporučenou denní dávku i několikrát. Řetězce rychlého občerstvení zvolily ale chytrou strategii. Pomocí hraček nebo tematických oslav si své zákazníky vychovávají už od dětství. Ti jim zůstávají věrní i v dospělosti, a k tomu přivedou svoje vlastní děti. Velkým problémem se fast foody staly třeba ve Spojených státech, kde si lidé s nízkými příjmy nemohou dovolit nic jiného. Jsou pak odkázáni pouze na jídlo, které je smažené a plné soli nebo cukru, a ovoce nebo zelenina je pro ně nedostupný luxus.
Bylo mi potěšením strávit sobotní den s několika rodinami, které se starají o děti, které měly prozatím v životě smůlu. Téma: Průvodce životosprávou dětí, společné vaření a výroba zdravých svačinek s dětmi bohatě naplnily den. Budu se těšit na další podzimní pokračování tématu s dalšími rodinami.
Trialog, z.s. - vzdělávání pěstounských rodin - seminář o zdravé životosprávě.
Uvádí se, že průměrný občan přibere za období vánočních svátků 3-5 kg. Někdo více, někdo samozřejmě méně či nic. Poradnami procházejí první klienti a je s podivem, že řada ledniček je ještě plná svátečních dobrot a po měsíci se teprve řada lidí vrací ve svém jídelníčku k normálu.
Mikuláš to svou nadílkou odstartuje, vánočními svátky mlsání vrcholí a silvestrovskou oslavou maratón velkolepého hodování končí. Zavěr roku bývá z hlediska zažívání velmi náročný. Jak prožít Vánoce v klidu a ve zdraví? A co vaši nejmenší? Přečtěte si nejnovější vydání časopisu Miminko s mými radami co dělat aby děti o Vánocích nebolelo bříško. 
Dárkem nežádaným bývá často nějaké to kilo hmotnosti navíc, na to se někteří můžeme spolehnout. Ale musí to tak opravdu být? Univerzální návod na prožití a „přežití“ Vánoc neexistuje. Můžeme něco připravit jinak? Začněme programem, promysleme si, jak svátky strávíme – hory či „hory“ návštěv a jídla. Nesnažme se stihnout návštěvy, na které po celý rok nedošlo. Plánujme…střídejme aktivity.
Jaké jsou u nás trendy v konzumaci ryb?
Češi jedí málo ryb. Celosvětový průměr roční konzumace ryb a mořských plodů se blíží 19 kg na osobu, v EU je to kolem 22 kilogramů. Naše spotřeba je ve srovnání s Evropou méně než poloviční, sladkovodní ryby z toho tvoří jen 1,4 kg. Spotřeba ryb se u nás v poslední době mírně zvyšuje, hlavně mořských druhů. V oblíbenosti vede treska a losos. Převažuje prodej mražených ryb, nabídka čerstvých se však rozšiřuje.
• Energii = vhodné živiny
Energií pro mozek je jednoduchý cukr – glukóza. Mozek na rozdíl od zbytku těla nevyužívá zásobní glykogen, proto jsou pro funkci mozku velmi potřebné potraviny s nízkým glykemickým indexem, které udržují stálejší hladinu krevního cukru: celozrnné pečivo, vločky, luštěniny. Pomalejší vstřebávání cukru zajistí i dostatek vlákniny přijímaný z ovoce a zeleniny.
Co tedy máme na výběr? V nabídce zůstávají dnes trochu opomíjená jablka, hrušky, švestky, v zelenině je výběr o něco pestřejší: kořenová zelenina, podzimní dýně, cukety, květák, pórek, červená řepa, kapusta, křen, zelí a brambory. Když se zaměříme ze zmíněných produktů např. na hlávku zelí či brambory, docela určitě můžeme říci, že byly v našem zeměpisném regionu nedílnou součástí či spíše základem tradičního podzimně - zimního jídelníčku. Dobře se tyto plodiny dlouhodobě skladovaly v domácích podmínkách. Právě hlávky zelí byly pro naše předky velkou zásobárnou vitamínu C, kdy se na každého člena rodiny nakládalo několik kilogramů zelí, které zajistilo přísun potřebných vitamínů.
Rebarbora se jí jen jeden měsíc v roce Reveň kadeřavá je statná bylina s bohatým bílým květem. Ten se hodí leda jako ozdoba zahrady, ke konzumaci nepoužívejte ani listové čepele, které obsahují velké množství kyseliny šťavelové a jedovaté sloučeniny. K jídlu využijete jen rebarborový řapík, a to výhradně v období rebarborové sezóny, tj. od poloviny května do poloviny června.
S létem se bohužel pojí vysoký nárůst úrazů. Pouštíme se do aktivit, na které nejsme zvyklí, špatně odhadujeme své síly nebo jde o nešťastnou náhodu či autonehodu. Enormní nárůst zraněných v létě je mezi dětmi. Nelze předložit pro nás zraněné jednotný návod, každý máme jiný druh a rozsah zranění, věk, zdravotní stav, stav výživy a kondici před úrazem.
Domácí limonády se v posledních letech napevno usídlily v nabídce mnoha restaurací a staly se žádanou alternativou ke klasickým nealkoholickým nápojům plným cukru, barviv a konzervantů. Perlivý nápoj s plátky čerstvého ovoce vonící po bylinkách servírovaný v esteticky vypadajících džbáncích nebo „zavařovačkách“ už na první pohled navozuje dojem čerstvosti a žádaného osvěžení. Popularitě domácích limonád nahrává zejména současná snaha o zdravý životní styl a odmítání umělých a chemických přísad ve všem, co konzumujeme.
Ovesné vločky jsou napěchované vitaminy
Obyčejné ovesné vločky mají unikátní složení a představují vynikající zdroj energie: 66 % sacharidů, vysoký obsah bílkovin (16 %), vhodný poměr jednotlivých aminokyselin. „Esenciální aminokyseliny methionin a lyzin navíc bílkovinám dodávají vysokou biologickou hodnotu, která je podstatně vyšší v porovnání s jinými obilovinami. 7 % tuku – vhodný poměr nasycených a polynenasycených mastných kyselin (omega 3 a 6 MK) a vysoký obsah kyseliny linolové, lecitin a také 12–14 % vlákniny. Ovesné vločky zároveň představují zdroj vitaminů i minerálů, zejména pak vitaminů A, B1, B2, B6, D, E, kyseliny listové a kyseliny pantothenové,“seznamuje nás s výčtem benefitů lékařka a nutriční specialistka Hana Mojžíšová. Vločky jsou také výhodným zdrojem železa. Ranní pokrm z ovesných vloček vám také dodá spoustu důležitých minerálních látek – najdete v nich vápník, draslík, fosfor, hořčík, zinek, měď a mangan. |
|
Spojte se se mnou
|