MUDr. Hana Mojžíšová: „Přejídání může plynout z narušených vztahů i nudy.“ Jak s ním zatočit?29/8/2017
Jaké jsou nejčastější příčiny přejídání? Přejídání se řadí mezi psychická onemocnění v kategorii poruch příjmu potravy. Nejedná se o slabou vůli, ale nutkavou potřebu jídla bez ohledu na pocit hladu. Každému z nás se však v životě už jistě stalo a děje, že se občas přejedl. Nemusí jít vždycky o psychický problém ve smyslu poruchy/diagnózy, ale důsledek špatné životosprávy či kompenzace negativních emocí. Nebo je to součást začarovaného kruhu, kdy lidé střídají období přísné diety s obdobím přejídání se, než se zase pustí do diety jiné. Co dělá přejídání s naším tělem? A psychikou?
Přejídání může být jen občasným prohřeškem, který nemusí mít důsledky žádné, ale často vede k pocitům viny a sníženému sebepřijetí. V oblasti fyzické může způsobit nadváhu, obezitu či špatnou výživu organismu, a to i u štíhlých jedinců. Může dlouhodobé přejídání způsobit vážné zdravotní komplikace? Jídlo je základní biologickou potřebou našeho bytí, předpokladem zdraví a kondice, ale plní i funkci společenskou, psychologickou jako náhražka nejrůznějších potřeb. Neřešená životospráva s nekvalitní výživovou hodnotou konzumovaných potravin vede k pocitům hladu a chutím. Zejména na sladkosti, což je velmi frekventní problém nás žen, ale i řady mužů. Nepravidelnost v jídle nás vede k večernímu přejídání bez ohledu na kvalitu jídla, což má vše za následek buď nárůst hmotnosti či nedostatečný příjem živin potřebných pro fungování těla. Uvádí se, že nekvalitní stravovací návyky mají souvislost s minimálně 60 % nemocí. Pizza a vdoleček namísto partnera Existuje něco jako závislost na jídle? Z čeho případně vzniká? Závislost na jídle a sladkém většinou vzniká jako kompenzace našich emocí. Je to prostředek uspokojení v dnešní uspěchané době, při vysokém pracovním tempu, nekvalitních mezilidských vztazích. Jídlo vyvolá pocit pohody a nikoho jiného k tomuto uspokojení nepotřebujeme. Ale i když jsme unavení nebo se nudíme, může se jídlo či zmíněné sladkosti stát naším věrným společníkem jako náhražka chybějících potřeb. Proč někteří lidé zápolí s přejídáním a jiní ne? Je ve hře i genetika? Určitě jsme každý jiný, máme jinak nastavený metabolismus živin, ale kromě genetiky nás zásadně ovlivňují návyky z rodiny. Jakou životní hodnotu jídlo představuje, co a kdy bylo doma k dispozici, jídlo jako prostředek uklidnění, projev lásky apod. Později přibude jídlo jako řešení našeho stresu. Proč neumíme odolat a dáme si i třetí, čtvrtý vdoleček, ačkoliv nám žaludek říká stop? Touha po sladkostech většinou napovídá, že nemáme dobře sestavený jídelníček. V praxi to znamená nedostatek bílkovin a nadbytek sacharidů (těstovin, pečiva…). Rozkolísaná hladina krevního cukru si žádá další a další cukry k opětovnému vyrovnání. Podílejí se samozřejmě i naše návyky – ty převzaté od rodiny nebo námi vypěstované. Příkladem může být věčné nestíhání. Vdolečky jsou pak dostupným a rychlým řešením. Někdy prostě neodmítneme, protože nechceme urazit nebo zklamat babičku. Jak se s takovými situacemi poprat? Klientům doporučuji zkusit se domluvit na jídle se svými rodiči či prarodiči s poukázáním na celotýdenní sezení v práci, eventuálně hmotnost. S neodbytností hostitele se mohou popasovat elegantně tím, že poprosí, aby jim něco zabalil jako výslužku. Tu poté mohou rozdat či zamrazit. V úvahu připadá i pomoc při vaření, díky čemuž ovlivní úpravu jídla. Lepší kontrolu získají i tím, že přivezou zeleninu a udělají předkrmový salát. Čtěte více zde |
