Jak na veganství a co na to odborníci?Odhlédneme-li od etických a filozofických otázek toho, co je v životě důležité, jistě je důležitým faktorem stran hodnocení fenoménu veganství to, jak taková strava působí na lidské zdraví. V současnosti odborníci volají po odvratu od polotovarů ke konzumaci primárních potravin. Zde veganská strava vyhovuje: jedí se ořechy, zelenina a ovoce a rostlinné zdroje bílkovin, jako jsou fazole, sója či cizrna, dále houby a bylinky a mnoho dalšího. V tomto směru je veganství tedy zcela v souladu s tímto trendem.
Nicméně na druhou stranu je veganství celkem náročné v tom smyslu, že je třeba uvažovat nad tím, co jíte, a to nejen aktuálně, ale i z hlediska, jaká je celková skladba stravy. Také se nenajíte u každého stánku, takže je třeba věnovat jídlu i čas na přípravu. Nicméně jako návrat k lepšímu vztahu ke stravě (a odvratu od stresu), kdy mnohé lidí už dnes jen zajímá, jestli jídlo je rychlé a jestli po něm moc nepřiberou, je to vlastně také dobrý nápad. S ohledem na to, že nejsem žádnou odbornicí na lidskou výživu, na názor jsem se zeptala těch, kteří jimi jsou. Na toto téma jsem si tedy na dálku povídala mimo jiné s paní doktorkou a nutriční specialistkou Hanou Mojžíšovou, jejíž postoje jsme k prezentaci nakonec zvolili i proto, že je k veganství spíše skeptická a nejde tedy o nějaký výplod přesvědčeného nadšence. „Veganství jako přísnější forma vegetariánství je většinou filosofickou volbou stravování s ohledem na ochranu zvířat. Neměli bychom zapomenout, že je třeba chránit zvířata, ale zároveň, že jsme každý zodpovědný za své zdraví a zdraví svých dětí. Pokud jde o vegetariánství, oficiálně je tento způsob stravování uznán odbornou obcí jako plnohodnotný, ale musím přiznat, že s veganstvím mám trochu problém,“ říká k tomu. Dobře promyšlená a vyvážená veganská strava může být velmi zdravá. A záhy důvody této skepse vysvětluje: „Veganství jako přísná forma stravování bez živočišných zdrojů je náročné na vyspělost a znalosti konzumenta. Je potřebné mít znalosti o základních makro i mikroživinách, které tělo jako složitý komplexní celek potřebuje pro své fungování. Lidské tělo je schopné velké adaptace, což je velkou výhodou, a zároveň může být do jisté míry i nevýhodou, neboť eventuální deficity ve stravě se nemusí projevit ihned a u každého jedince. Každý jsme jedinečným organismem, který na základě genetiky, návyků, kondice, konstituce může reagovat nejen na stravu různě.“ Nicméně veganství doktorka Mojžíšová zcela nezavrhuje a říká, že pokud člověk toto rozhodnutí vezme zodpovědně, je možné, aby svému zdraví touto volbou neublížil: „Poučený a zodpovědný jedinec může být schopen sestavit si kvalitní jídelníček s komplexními sacharidy, ořechy, semínky, pestrou různě upravenou zeleninou, luštěninami. Je potřebná znalost rostlinných bílkovin – tofu, seitan, robi a také znalost eventuálních deficitů, tedy vitamin B 12, vitamin D, jód… To pak dává možnost maximální kvality a pestrosti jídelníčku s eventuálním doplněním chybějících prvků doplňkem stravy. Volba stravy je volbou každého z nás a měla by být rozumná, racionální a nejen zajímavostí či módním výstřelkem,“ upozorňuje doktorka Mojžíšová na to, že by veganství mělo být jedině uváženou volbou. Pokračujte ve čtení zde |
